Montáž solárních systém a topení.
Požadujeme:
znalost v oboru, profesionalitu, praxe minimálně 5 roků, řidičský průkaz skupiny B (C+E)
lokalita Brno a okolí
Nabízíme:
dobré platové ohodnocení
Lokalita:
Česká a Slovenská republika
Požadujeme:
vysoké pracovní nasazení, profesionalitu
Nabízíme:
nadstandartní platové ohodnocení, zázemí firmy s odborným proškolením
V případě prokazatelných výsledků:
možnost přijetí do trvalého pracovního poměru
Máte-li zájem pište nebo volejte!
titulní stránka » fotovoltaika
Přeměna na elektřinu – energie slunečního záření se ve fotovoltaických článcích mění přímo na elektrickou energii. Využívá se vlastností polovodičů a polovodičového přechodu PN. V našich podmínkách je možné každou sekundu získat z metru čtverečního energii 620 J. Čím větší bude plocha, ze které panel/kolektor „sbírá“ energii, tím více elektrické energie je vytvořeno.
V ČR existují dva typy systémů:
1) FV systémy propojené s distribuční sítí (Síťová verze)
2) FV ostrovní systémy pro samozásobování (Ostrovní verze)

Elektrický proud z FV systému je možno využít také k samozásobování. Stejnosměrný proud z FV modulů je k tomuto účelu napájen přes regulátor nabíjení baterií do akumulačních baterií. Pro běžné 230 V přístroje je pak tento proud převáděn v ostrovním měniči.

Fotovoltaický jev objevil Alexandre Edmond Becquerel v roce 1839. V roce 1883 byl zkonstruován selenový solární článek. Článek měl účinnost při přeměně světla na energii mezi 1–2 %. V roce 1954 vyrobili Bellovy laboratoře křemíkový sluneční článek s účinností 4 %, která později vzrostla na 11 %. V roce 1958 se poprvé použilo VF článků pro výrobu energie v kosmických programech a od té doby se staly jejich nedílnou součástí. Na začátku 80-tých let zaznamenáváme vznik prvních slunečních elektráren, které více méně fungují dodnes. Účinnost dnešních článků se v praxi pohybuje okolo 18 %.
První varianta využití FV systémů je tzv. Síťová verze. Při tomto zapojení je stejnosměrné napětí získané z FV panelů přeměněno pomocí měniče napětí na napětí střídavé, které je dodáváno přímo do sítě. Varianta přímých dodávek energie do sítě je pro rozvoj FV systémů rozhodující.
Druhá možnost využití FV systémů v praxi je tzv. Ostrovní verze. Používá se všude tam, kde není k dispozici rozvodná síť a kde je potřeba střídavého napětí 230V. Je to vhodná alternativa zejména u odlehlých objektů, v karavanech, jachtách apod. Oproti síťové verzi vyžaduje tento systém navíc solární baterie, které uchovají vyrobenou energii na dobu, kdy není dostatek slunečního svitu (v noci). Ideální poloha pro montáž FV panelů je směr jih s 10 stup. vychýlením na západ. Pro instalaci FV systémů je velmi vhodná sedlová střecha, díky níž se dá ušetřit část nákladů na konstrukci potřebné k polohování panelu do 45 stupňů. Další klad je v přirozené ochraně před zloději (i v tomto oboru byly již zaznamenány první krádeže). Proti hovoří složitější instalace, údržba a omezený prostor pro montáž větších výkonů.
Instalace FV panelů na rovných střechách je vhodná zejména u průmyslových objektů. Zde je velký klad v jednodušší montáži a údržbě systému. Opět je tu vysoká ochrana před zloději. Jsou zde většinou velké plochy pro montáž FV panelů. Nevýhoda je v nutnosti složitější konstrukce k polohování panelů a v šetrném ukotvení s ohledem na neporušení izolace střechy. Instalace v tzv. Solárních parcích, tedy na zelené louce, se mohou díky své rozloze a výkonům směle porovnávat s menšími elektrárnami.
Články se dnes nevyrábějí jen ve formě panelů, ale hodně firem je montuje do střešních krytin anebo venkovních materiálů na stavbu fasád budov. Instalování slunečních článků do stavebných prvků výrazně snižuje náklady, přičemž sluneční články působí na budovách též velmi esteticky.
Z FV panelů se dnes instalují např. firemní loga, církevní symboly apod. Velmi vhodná je montáž na fasády objektů. Zvláště v letních měsících ochrání objekt před přehřátím.
Elektřina vyrobená za pomocí FV systémů je absolutně nejčistší energie, kterou je schopen člověk vyrobit. Neprodukuje žádné škodlivé látky do ovzduší, jako tepelné elektrárny, neprodukuje hluk, jako větrné elektrárny a v neposlední řadě nepotřebuje složitou údržbu jako hydroelektrárny, nebo atomová energie. Po celou dobu životnosti (FV panely cca 30 let) vyžadují FV systémy minimální údržbu.